Právě jsem se vrátil z druhého největšího města v republice (a zároveň největší vesnice u nás), kam jsem byl pozván mým kamarádem Exiťákem na vojádž gastronomik. Spojili jsme chuťové zážitky i s prohlídkou domorodé architektury a zvyků. A naprosto proti předpokladům jsem si blýskací cinkátka z Brna odvážel já, místo toho, abych jim tam nějaké to bižu, ohnivou vodu a zrcátka nechal (rozuměj: nechal jsem si pod brněnským drakem od pregéře vnutit ručně ražený brněnský tolar z aluminiového plíšku, za dvacet peněz soudobých).

Navštívili jsme dvě restaurace, kde jsme se zdrželi natolik dlouho, že budu s to podat zevrubnou reportáž. Oběd v Rodeo Drive a večeře v Zelené Kočce. Očekávejte v nebližších dnech.
Nicméně jsme kromě potulky po městě stihli i zajít do dvou hospod jen tak na pivko. Tedy zejména na to pivko, protože v obou je pivo něčím výjimečné. Jedná se o pivnici Pegas a nálevnu U Bláhovky.

Pivnice Pegas

Tato příjemná hospůdka byla v podstatě naším první gastronomickým zastavením. Protože "tam mají pivo, který nikde jinde neprodávaj, protože si ho tam sami vaří a čepujou ho do šestek". Je tomu skutečně tak (tj. druhá část tvrzení je pravdivá), jelikož přímou součástí interiéru jsou kotle na vaření piva a většinu svých piv opravdu čepují do 0,6l sklenic (třetí část tvrzení konfirmé)¹.

Pivko bylo nadmíru zajímavé svou hořkou chutí, které ovšem nedráždila krk a opravdu ho jemně polaskala. Nikde žádný nasládlý ocas, ani mdlá pachuť ošizeného piva. Prostě světlý ležák (spodní kvašení bez filtrace a pasterizace) jak má být. Pivovar nabízí ještě tři další piva z nichž stojí za zmínku 16° polotmavý ležák a pšeničné pivo ("který je spíš pro holky"), které jsme raději ale neriskovali, protože nalačno by to nedělalo dobrotu (klátit se v jedenáct dopoledne místní návsí není dobrou reprezentací mravů západní civilizace, jejímž vyslancem jsem zcela jistě byl).
Jinak hospoda je tmavšího rázu, ale pěkně nasvícená, takže se u stolu neztratíte a obsluha si vás pohotově všimne. Velice zajímavým nápadem je zdobení klenby echtovními lodyhami chmele. Zcela určitě stojí za další návštěvu, protože nabízená jídla byla celkem lákavá. Nakolik to bylo zaviněno prázdným žaludkem ponechám na případné budoucí recenzi.

U Bláhovky

Propagační řeči mého kolegy "tam si musíme dát pivo, protože tam mají nejlepší plzeň v republice a to oficiálně" a "má to jednu nevýhodu, nebudeš už chtít pít plzeň nikde jinde" byly slibné. V prťavé hospodě narváno a zakouříno, takže jsme si dali dvanáctku na stojáka u stolků venku. Pravda je krutá a musím s ní ven. Pivko rozhodně bylo dobré, ale rozhodně nebylo nejlepší. A dám ruku do ohně za to, že pokud bych ho nechal dojít, bylo by silně pod míru. O zábavu se starala potyčka mezi místním a přespolním² psem. Očividně o kyblík s vodou, páč oba z něj napřeskáču chlemtali; obdobně jako osazenstvo hospody ze svých krýglů³. Prý tam i skvěle vaří - bál bych se (leč mohu se mýlit).

La párt de la vojádž nongastronomik

Z Brna jsem toho stihnul spoustu. Katedrálou na Petrově počínaje (výhled z jejích věží stál zato), přes procházku centrem a menším nákupem pokračuje a vysokoškolským kampusem uprostřed polí konče. Rád bych se zastavil u toho nákupu. Ze zálohy jsem ulovil nicnečekajícího zaměstnance knihkupectví Dobrovský, který byl nucen doporučit mi nějaký zábavný kousek z jeho "koutku šílenství" (rozuměj: komiksy) a posléze vyhrabat i Gateway od F. Pohla, čímž netušíc zmařil pokus mé nepřítomné družky překvapit mne právě touto knihou. Díky za knížky, Daxi. Omlouvám se, drahá.
Samozřejmě velice děkuji mému hostiteli za pozvánku, ubytování a společnost.


¹ První část tvrzení stojí vzhledem ke kvalitám piva za zevrubnější prozkoumání.
² Spíše tedy přesuliční, nebo přesblokový, protože přeci jen pole přišla na řadu až později.
³ Šalina eprůvd.