Hodnocení úplných gastronomických propadáků se mi píše úplně nejlépe, neboť si na tom mohu léčit svoje komplexy. Hezky se povozím po otřesné obsluze a nepoživatelném jídlu a hned mám několik dní lepší náladu a většího pindíka. Navíc psát (a věřím, že i číst) o restauracích, které se vymykají průměru, je zajímavější, než pořád dokola psát (číst) o nesmyslných oblohách, nebo tragických jídelních lístcích. Z těchto důvodů bych rád vyhlásil pátrání po nejhorší hospodě v Praze.


Hledám nejhorší, protože hledat objektivně nejlepší restauraci je zhola nemožné. (Navíc všichni ví, že nejlepší je Polomino.) Posílejte tedy své návrhy na pajzly, knajpy, hospody a restaurace všeho druhu, kde vám naplivali do jídla, nebo přinesli něco jiného, než jste si objednali, kde vám natočili otřesného podmíráka a obsluha si na vás vzpomněla až při placení předraženého účtu, kde jste se udusili kouřem ačkoliv hlásají, že tam mají oddělené kuřácké a nekuřácké místnosti a kde vám do uší řval číšníkův kamarád a číšníkovo rádio.
Zároveň vás žádám, abyste vzali v úvahu i pomyslnou třídu (cenovou skupinu, chcete-li), do které daný podnik spadá. Neboť nejhorší může být snobská restaurace, kde je to relativně otřes, ale absolutně je v žebříčku kvality výše než libovolná zaplivaná špeluňka kdesi na rohu, která se jmenuje Na rohu. Prostě abychom si rozuměli, do pajzlu už člověk jde s očekáváním, že tam bude zakouříno a jídlo bude stát za starou bačkoru. Naopak do luxusní restaurace člověk jde s nadějí, že o něj bude i luxusně postaráno.
A abych nezapomněl, nepřijímám návrhy na rychlá občerstvení a čínské dobrůtky. Na to se mám až moc rád.