Pod Slavínem: Porce non plus ultra

7.5.2009
O téhle hospodě jsem slyšel několik boreckých vyprávění. Tedy jen dvě. A oboje na stejné brdo: Dal jsem si tam samotnou přílohu a pak jsem ji nebyl schopen dojíst, jak byla vobří, no fakt! Neke! Tak bylo mým doprovodem rozhodnuto, že to musím také vidět. A že jsem viděl věci.

Pod Slavínem
Ale popořádku. Hospoda se nalézá hned vedle vyšehradského nádraží na rušné křižovatce ulic Na Slupi a Svobodovy. Vedle budovy je vyhřívaná zahrádka s krásným výhledem na projíždějící vlaky, auta a vlaky vezoucí auta. Vevnitř je malý barpult a nad ním dva separé stoly v mezipatře. Centrem je ale velká místnost s obyčejnými lavicemi a stoly.

Atmosféra 88%

V hospodě bylo narváno (zrovna běželo MS v hokeji, i když ne zrovna Češi), museli jsme si přisednout k dvoum pánům u podlouhlého stolu. Mimochodem, oba dva očividně pseudointelektuální blbečkové povznesení nad zbytek univerza (čili něco jako já); jeden totiž byl během našeho příchodu na hajzlech (vtipný popis vizte níže) a při svém návratu na nás vrhl opovržlivě tázavý pohled (nutno dodat, že jsme se jeho společníka slušně dotázali na přisednutí). Jejich řeči tak byly jedním ze dvou záporů prostředí (ač tento není do hodnocení samozřejmě započten). Ač se jedná v podstatě o klasickou hospodu, byla nekuřácká a po stolech se neválely žádné reklamní letáky. Druhá výtka směřuje k osvětlení. Seděli jsme v temném růžku a vzhledem k hokejové projekci bylo osvětlení utlumeno. Ale sakra, já jsem do hospody přišel především jíst a ne koukat na televizi.

Jídlo 84%

Objednal jsem si Zámeckou jehlu, vepřová pečeně a játra, cibule a feferonky. Dostal jsem enormní nášup. Dvě flákoty masa, dva kusy jater, zhruba dvě cibule a dvacet feferonek. Zelenina byla pěkně opečená, maso ale bylo na několika místech připálené. Játra byla špatně ořezaná, takže to občas bylo nežvýkatelné. Nicméně... V takové hospodě je to prostě luxus. Do takovéto hospody se nechodí pro extravagantní labužnické orgie. Do takové hospody se chodí nažrat - a to se fakt zadařilo, ve dvou jsme měli co dělat, abychom to zpracovali. A abych nezapomněl, jako příloha byly skorem půlkilové hranolky (bez výtky) a oblohu byla opět trapná umaštěná předvčerejší zelenina.

Nápoje 90%

Já si dal řízka, můj doprovod světlé (mají ho nepasterizované z tanků, prý jediný to takový budvar v Praze). Bylo pěkně na míru a chutnalo opravdu skvěle. Nic víc snad od piva člověk čekat nemůže.

Jídelní lístek 43%

Tak jako pozor. Tohle byl první lístek s obsahem, co jsem kdy viděl. Zhruba 35 stran. Na začátku tlachy o hospodě a exkluzivním pivu, pak jídla a nakonec pití. Zase nudně a klasicky v kožených deskách s listy ve fólii. Navíc ještě místy nečitelné kvůli podkladovému vodotisku. Celkově hodně zmatené na výběr, ale jídla byla stručně a jasně popsána.

Výběr z lístku 52%

Jídel hafec, avšak tady to bylo hodně na škodu. Navíc spousta jídel byla v duálu (ten samý recept s kuřecím nebo vepřovým) a zahlédl jsem tam snad i jeden triplet. Holt méně někdy znamená opravdu méně. Ovšem specialitky vypadaly moc pěkně, škoda že byly za hodně zlatejch.

Rychlost obsluhy 78%

Na to, že byla hospoda narvaná po okraj a lidé dokonce přepadávali i ze zahrádky, obsluha v pohodě stíhala. Pivko bylo v cukuletu, odnos použitého nádobí už trochu trval.

Příjemnost obsluhy 92%

Obsluha byla naprosto prefektní. Úslužná a ochotná. Sama od sebe nám sdělila, že jídlo bude trochu déle trvat. A zeptala se i, zda nám chutnalo. Obsluha bohužel zase nebyla kyprá dívčina, ale obyč chlapíci (promiň Ondro).

Rychlost kuchyně 40%

Ač předem upozorněn číšníkem (návaly prý zvládají, ale tentokráte prý ne, možná tedy mluvil o nějaké ženě v přechodu), musím strhout bodíky. Čekali jsme tak půl hoďky.

Čistota 30%

Za záchody nula, za zbytek 30%. Víc si nezaslouží, protože celé to tam bylo jakési zaprášené a oprýskané.

Záchody 1%

Otřes. Špinavé a páchnoucí hajzly, kde se člověk musel bát, aby ho někdo nepochcal, jak tam bylo málo místa (musel jsem narvat nějakýho přičmoudlýho vobejdu až do proculánu, abych se dostal k mušli). Tři pisoáry, z nichž jeden sloužil jako umyvadlo. Nebo možná tři umyvadla, do kterých se močilo. Ve sníženém stropě kabinky byly povolené padací dveře, dle smradu a špíny nejspíš vývod záchoda o patro výš. Jeden bod za to, že jsem tam kupodivu nemusel svou moč vypít.

Cena 12%

Nehorázně předražené. Za jednu porci (byť obrovskou) jsem zaplatil 320 korun i s dýškem. Jídlo 149 Kč + hranolky 65 Kč (ale těch bylo 400 g). Řezaná desítka za 28, světlé (nepasterizované) za 24. A jako lahůdka nakonec zhruba 5 g tatarky za 25 korun (a bonus k lahůdce: stejně stál i kečup, nicméně ten se asi zadarmo vyskytoval i v lahvi na stole).

Celkem 66%

ANO: Pokud máte hlad a nemáte hluboko do kapsy. Pokud si rádi posedíte a pokecáte v hospodě. Pokud chcete zažít intimní zážitky na hajzlu.
NE: Jinak.

Nový komentář

Komentuj
Předmět:
Jméno:
osm krát tři (číslem):